HROT – Quake z komunistického Československa.
02.06.2023 l Autor: Keeper
Přečteno: 1060x
Hrot? Co za hru se skrývá pod takovým zvláštním názvem? Jedná se o klasickou boomer shooter moderní akci, vydanou v květnu tohoto roku, českým vývojářem s přezdívkou Spytihněv. Už na první pohled si lze všimnout stylizace, připomínající stařičký Quake z roku 1996. Vyvrátit to rozhodně nelze, ale jak říká sám autor, komunismus je šitý na míru odstínům šedé a hnědé.

V tomhle odstavci by se mělo objevit něco o příběhu, ale hra se drží starých standardů a příběh tu prostě žádný není. Odehrává se v Československu po nespecifikované katastrofě roku 1986. Hlavní hrdina opouští kryt pod stanicí Kosmonautů a následně se vrhá do boje s podivnými vetřelci. Hráč prochází tři epizody, spouštějící se nezávisle na sobě, prochází spoustou známých míst Prahy a okolí, a nakonec se utká s vrchním velitelem vetřelců. Po jeho likvidaci hráč opraví orloj, čímž zachrání vlast. Hra o příběh ani nezavadí a ani po dokončení úrovně se neobjeví řádek textu vysvětlující všechno to dění kolem. Objeví se pouze recept na jedno z vybraných jídel, například na hovězí stroganov. Je to vtipné a originální, ale pro mě, milovníka příběhů, je tohle už docela přes čáru.

Celá hra je prošpikovaná známými místy, objekty a narážky, které jsou spoustě z nás minimálně povědomé. K vidění je známá stanice metra, Vyšehrad, Vítkov.. Na každém kroku je také spousta propagandistických hesel v češtině. Vypíchl bych známé fráze – „Buduj vlast, posílíš mír!“. Nebo - „Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak!“. Hra je navíc doslova přeplněna různými interaktivními prvky s narážkami na minulý režim. Takže kromě funkčních záchodů, umyvadel nebo vypínačů světel lze vyzkoušet i specifické bizarnosti. Třeba políbit obraz s Husákem, zahrát si známou digitální hru Jen počkej, otevřít knihu o Babičce, nebo zažít rodeo na Tatramatce. Ač se to úplně do zasazení nehodí, hra ztvárňuje dílo Karla Čapka – Válka s mloky. Všechno to jsou střípky, které my známe. Ale co lidi za hranicemi?

Tam Hrot zažívá paradoxně podobný úspěch jako u nás. Aby cizinci určité věci pochopili, je tady Hrot Wiki, kde je spousta věcí vysvětlena. Není to ale moc důležité, protože není na tom postaven úspěch hry. Jde především o vydařenou hratelnost, kde se ani chvíli nenudíte.

Hrot je klasická FPSka, nejblíže podobná Quaku. Jedná se o přímočarou akci s moderním ovládání, kde je vaší hlavní náplní hledání klíčů a zabíjení nepřátel, avšak nechybí ani secrety, neboli tajné lokace. Na konci levelu, nebo úrovně, jsou bossové, kteří jsou bohužel dost často docela nudní. Jak designem, tak mechanikami k jejich poražení. Stačí kolem nich tancovat s prstem na spoušti a čekat na jejich smrt. Jejich design je nešťastný. Když na vás zaútočí vozová hradba, nebo koza z tělocvičny, nedá se to brát úplně vážně. Naštěstí je akce dobře dávkovaná a díky svižnému pohybu dostatečně zběsilá. Nevýhoda je, že lokace z jednotlivých úrovní na sebe moc nenavazují. Kdyby byly semknutější, s příběhem a zajímavějšími bossy, neměl bych moc co vytknout.

Grafika hry je velmi zdařilá. Hlavně nezapínejte GL_HROT, který vyhladí a zjemní grafiku. To nedoporučuji, protože hra ztratí ten devadesátkový feeling, který z Hrotu doslova čiší. Spytihněv si vytvořil svůj vlastní engine v Pascalu, což je úctyhodné, ale má drobné neduhy. Zábradlí nefunguje jako zábradlí a hrubá kovová mříž, přes kterou jde sotva vidět, proletí granát. Na můj vkus je barevná paleta až příliš jednotvárná, ale dá se na to zvyknout. Technicky je hra zvládnutá příkladně. Hra nepadá, neobsahuje glitche ani bugy, a navíc to rozběhá jakýkoliv počítač.

Co dodat závěrem? Ke hře mám určité výhrady, které jsou čistě subjektivní. Na druhou stranu je Hrot ale velmi zábavnou zběsilou hrou, která má pro Čechy přidanou hodnotu v jednotlivých odkazech, kterými je hra plná. Pokud hru dohrajete, je možné se ještě vyřádit v arénách, kde odrážíte jednotlivé vlny nepřátel. Krom toho obsahuje překvapivě velmi zajímavé achievementy, které je zábavné prozkoumávat a plnit.